Znáte mě?
Vždycky, když jsem v cizím městě, přemýšlím, jestli zrovna procházím čtvrtí pro boháče, nebo hipstery. Pro matky s dětma, studenty, nebo důchodce. Jestli jsem se jí měla radši vyhnout, nebo je dobře vyhlášená. Chodila bych tudy do práce, kdybych tu žila, nebo bych znala lepší cestu? Ale nevím. Není to moje město. Neznám ho. Tak jen jdu. A koukám.
Připomíná mi to pohled na cizí rodičovství. Nic o něm nevím. A tak je možný, že:
- Pár čtvrtí by potřebovalo rekonstrukci, ale v současný chvíli nejsou prioritní. I tak to tam po večerech žije. / Mám seschlou kůži, dělají se mi strie a běžně chodím se 14denníma chlupama na nohou. I tak si ráda zašpásuju.
- V jedný části se po večerech křičí, ale je tam skvělá kavárna s domácími zákusky. / Často neudržím nervy na uzdě a vyjedu na děti kvůli blbosti. I tak je mám ráda. Jsem tu vždycky pro ně. A taky dost peču!
- Tam, kde bývaly rozkvetlý louky, jsou dnes betonový novostavby. I tak jsou tam ty nejhezčí výhledy. / Mladické představy o životě vystřídal skutečný mnohdy rutinnní život. I tak jsem to pořád já.
- Náměstí je moderní a plný kytek, ale stálo to většinu pracovních sil. / Občas mě potkáte upravenou, veselou, sršící vtipy. Ale musela jsem sehnat hlídání pro dvě děti, nakojit, pomazlit a slíbit, že se brzy vrátím.
- Na některý místa se technický služby dostanou maximálně při jarním úklidu, ale právě tam strávíte nejpříjemnější odpoledne v životě. / Nemyslím tím klín.. I když bod č. 1 leccos napovídá.. Náš byt není jako ze žurnálu. Ale vždycky u nás všechny rádi vidíme a popovídáme si.
Nikdy nevíte v jaký části města právě jste..
Vítejte v mým městě. A poznávejte ho díky pravidelným komentovaným prohlídkám.