Nevěřte hormonům

Lidi si neuvědomují jaká zodpovědnost je mít děti. Jak by mohli, když k jejich vzniku vede něco tak krásně nezodpovědnýho jako nekontrolovaný sex. A ještě k tomu ty praštěný ženský hormony. Hlodají ve vás jako červ. Zná to i někdo jinej, že jo? Randíte s klukem. Racionálně víte, že z toho nebude trvalý vztah. Ale pak máte sex. Nebo se možná i milujete. A najednou se to stane. V hlavě vám běží myšlenka. Jé, tak třeba teď otěhotním.. V duchu už odpočítáváte devět měsíců. Září, říjen, listopad… květen. Jarní miminko. A pak za pár dní dostanete menzes. A jste smutná! Přitom jste nechtěla dítě. Nechtěla jste ani vztah s tímhle klukem. A přesto vás nahlodal. Ten červ. Ne ten kluk.

Zajímavý je, že i teď, kdy mě tří a půl-letá vysává mentálně a půlroční fyzicky. Jsem nevyspalá. Nevrlá. Agresivní. Chci svůj prostor. Chci utéct. Tak stejně když mám sex (A vlastně ho ani nemusím mít. Jen myslím na to, až ho budu mít. Protože ho vlastně moc často nemám.), už zase počítám měsíce. A říkám si, že budu potřetí těhotná. A jak to bude krásný. Pane bože proč? Přečti si o čem je tvůj blog, holka! Nebo bych měla poslechnout svou hlavu, srdce, nebo dělohu, nebo kdo mi tohle sakra kuká a mít další dítě? A co když tenhle pocit nezmizí. Bude ze mě Marie Terezie? Ježíš, ta musela bejt vyhořelá, chuděra! Ale zase ušetřila za vložky. Aha, tak proto! Žádná perioda? Yes!