Žhnoucí paralela

Jedna z věcí, kterou na svém manželovi zbožňuju, je jeho teplo. On je doslova chodící sálající plamen. Když je mi zima, stačí se k němu přitulit a trochu si odčerpat. Směje se mi, že jsem plaz bez termoregulace.

Děti taky dost hicují. V sychravých podzimních dnech jsem vděčná, když mi na hřišti chtějí chvíli sedět na klíně. Ale ráno, když vlezou ke mně pod peřinu, jsem to já o koho si ohřívají ledový nohy. 

Vzájemně si předáváme naše rodinné teplo a každou chvíli je chrání někdo jiný. Jednou je tím styčným bodem Filip, jindy já a někdy nás podrží děti.