Klamavá reklama

Reklama na šťastnou rodinu je klam. Neúplnej nástřel skutečnýho života. Záměrně nám to tají? Je to celý lobby vlády za účelem vybrání více daní?

Není moc filmů, který by ukazovaly každodenní pochybnosti, stres a nenávist spojenou s dětma. Zřejmě nikdo nemá touhu po večerech koukat na rekapitulaci právě „přežitýho“ dne. Dokud nemáte děti, vaše zkušenosti s rodičovstvím jsou jen pasivní. Z pohledu na známý, nebo z očí sebe sama jako dítěte. A upřímně, která návštěva nechává fazonu a idylický obraz za dveřma? A pohled dítěte? Dobrý! Ne těžký. Měli jsme se dobře. Všechno bylo fajn. Nemám vzpomínku na to, že by nám rodiče ukazovali opak. Což mě, jako matku četně ukazující negativní emoce, uklidňuje. Evidentně přežily jen ty dobrý vzpomínky. Všudypřítomný trauma strašák se může jít zahrabat.

Ale jak se to teda ti bezdětní mají dozvědět? Ne snad, že by si to kvůli tomu rozmysleli, ale aspoň by jim v hlavě blikala nějaká přípravná nervová kontrolka.. Proč už dávno neexistuje nějaký klan prozřivších vyvracečů?

Protože jsou chvíle, kdy je ta navoněná rodinná reklama pravdivá. Opravdu občas zažívám pocity štěstí, mám radost a užívám si život. Každej si na vztahu rodič-dítě najde to svoje. Někdo má rád mimi fázi, jiný si rád hraje s barbínama nebo s autama, někdo čeká, až budou umět lyžovat a další, až budou mít vlastní děti a on vnoučata. My jsme tuhle vyrazili společně do divadla. Do velkýho divadla na standardní představení vhodný i pro děti. A bylo to super! Ahoj, parťačko!