Holka, nebo kluk?

Jsem ráda, že máme děti obou pohlaví. Je to takový doživotní exkurz do psychologie. A navíc zdarma! I když jsem kdysi někde četla, že jedno dítě vyjde asi na milion.

To, že jsou holčičí emoce silný sousto pro mě nebyla novinka. Tušila jsem, do čeho jdu. Občas potřebujeme kňourat, fňukat, křičet, plakat, mačkat, oňumovat, pusinkovat, a někdy všechno najednou.

Ale že by je dokázaly překonat ty klučičí, mě nenapadlo. To, jak se syn potýká s nesplněním vlastních požadavků, je nevídané. Náhlé zuřivé výkřiky, zvířecí agrese, vybuchující vztek a úmyslné mlácení tělem o zem, když něco není podle jeho představ. Nejde mu složit věž z dupla. Nedaří se mu nazout ponožka. Nerozumíme tomu, co říká, i když to třikrát “jasně” zopakoval. Prý za to může testosteron, říkala @jak.vychovavat.kluky.a.holky Oproti tomu je nějaký PMS procházka růžovou zahradou.

Ale chlapi umí ještě něco jiného! Tuhle jsem se v noci probudila hrůzou, že nemůžu dýchat a nešlo mi znovu zabrat. V tom mě přivolal syn, kterého ze sna budila děsivá opice. Obyčejně mě štve, když k nám v noci děti chodí, tentokrát jsem ho ale dobrovolně vzala k sobě a kvitovala, že aspoň nebudu vzhůru nadarmo a budu utěšovat. Jakmile jsme se k sobě schoulili, usnuli jsme jako miminka. Myslím, že za to mohla jeho klidná mužská energie.

Díky, synu. Jsem vděčná, že díky tobě jsou naše rodinné póly v rovnováze.