Autor: Martina

Punc výjimečnosti

Punc výjimečnosti

Tři dny bez dětí? Rajská hudba pro uši nejednoho rodiče. I těch našich. Čas roztáhnout křídla a letět. Jako kdysi. Za mlada. Pojedeme na kolo, večer se projdeme se psem a dáme si večeři a pivo, zajdeme si zahrát badminton, půjdeme na koncert Jelenů, skočíme Číst dál

Zpět v procesu vol. 2

Zpět v procesu vol. 2

Jak se mám po dvou měsících v práci? Skvěle! A nepíšu to proto, že mě začalo sledovat pár kolegů – Hi there! 🙋🏼‍♀️ Poslední příspěvek jsem psala po pár dnech v práci z pozice strachu z neznáma, plná stresu z toho, co budu muset zvládat. Číst dál

Konec jedné éry

Konec jedné éry

Nová práce, noví lidé, nové město, nová situace doma a k tomu všechny ty „staré“ povinnosti a starosti. Dostat se zpět do běžného dospěláckého módu je náročné. Fyzicky i psychicky. Po čase jsem narazila na další věc ohledně mateřství, o které se nemluví. Kéž by mě Číst dál

Partnerství

Partnerství

Znáte ten stav, kdy jste naštvaná na partnera, ale zrovna tam není, abyste si to s ním mohla hned vyříkat? Třeba když neplánovaně odejde pryč a nechá vás s dětmi zase (!) samotnou… Bublá ve vás vztek, v hlavě běhá tisíce slov, která byste mu s chutí vmetla do Číst dál

Plíživý strach

Plíživý strach

S příchodem druhého dítěte se u mě objevil nový strach. A drží se mě do teď. Mám hrůzu z toho, být s nimi sama. A je tím větší, čím víc dopředu o takové chvíli vím. Za tu dobu má šanci narůst. Začíná špatnou náladou. Pak přijde nervozita. Tlak Číst dál

Znamení shůry

Znamení shůry

Když při psaní knížek, nevíme, kudy kam, Veronika Matysová (https://odstartujtesvojiknihu.cz/), nám radí jít si lehnout a před spaním poprosit vlastní hlavu, aby nám ráno dala odpověď. Pořád hledám práci a trošku jsem se zacyklila v pojmenování toho, co bych vlastně chtěla dělat. Zkusila jsem „se“ Číst dál

Sama sobě hnacím motorem

Sama sobě hnacím motorem

“Nohy jsou mojí brzdou,” pronesl tuhle můj tříletý syn, když zvládl ustát pád na štěrku. Přišlo mi to krásně filozofické. Nohy jsou naší brzdou a hnacím motorem zároveň.   Nebo chcete-li hlava. Zkrátka jde o to, že jsme to my a nikdo jiný, kdo určujeme Číst dál

Každý jsme jiný

Každý jsme jiný

Při tvorbě knížky jsem si víc, než kdy jindy uvědomila, jak jsou lidi rozdílní. Každý má rád něco jiného, každý má jinou definici normálnosti… Není tajemstvím, že román, na kterém pracuji je inspirovaný mým životem. Devadesát procent všeho, co v knize najdete, včetně hlavních i vedlejších Číst dál

Věřit, nebo nevěřit?

Věřit, nebo nevěřit?

Mluvím o takové té víře “v něco”. 🪽 Andělé, co nás chrání, 🌬️ duše, co přežívá i po fyzické smrti, 🔮 osud, 🪐 všemocný vesmír, 🧞‍♂️ manifestace… K důvěře potřebuji důkaz. Alespoň náznak. Klidně malinkej. Využila jsem tipu pro váhavce – popros “vesmír/boha/osud” o potvrzení, Číst dál

Anotace knížky Za horizontem bolesti

Anotace knížky Za horizontem bolesti

Tereza je máma na rodičovské dovolené. S velkou radostí zjišťuje, že čeká druhé dítě. V průběhu těhotenství ale optimismus ztrácí. Vypouklé břicho prohlubuje její dlouhodobou bolest zad. Je pro ni stále těžší věnovat pozornost aktivní dvouleté dceři. Často mezi nimi dochází ke třenicím, které Tereza nezvládá ustát Číst dál